V zahradě marností
slunce nesvítí
a neroste kvítí.
V zahradě marností
toulám se bez cíle.
Na všechny marnosti
dívám se přes brýle.
Tmavá skla mají,
oči mé schovávají.
V zahradě marností
sám sebe objímám.
Nad svými marnostmi
v pokoře rozjímám.