Tulák po hvězdách

 Měl jsem verše v hlavě,

pak jako bych je ztratil v trávě.

Tráva byla vysoká,

nedaly se najít jen tak od oka.

Brouzdal jsem tou trávou,

nenašel nic, ani tu pravou.

Verše nikde, milá nikde,

jen ta tráva ve větru šustí.

Chodil jsem kol dokola,

pak i křížem krážem.

Pěšinky v trávě vyšlapal jsem.

Znaveně ulehl jsem do trávy,

očima po nebi se toulal.

Jako kdysi dávno ten, 

co mraky pozoroval.

Mraky pluly po obloze,

já unavený tuze, usnul jsem.

Po probuzení místo mraků

na obloze hvězdy plály.

Ležím dál, Malý vůz stojí opodál.

Jakoby lákal mě.

Já vstal a nastoupil,

tulák po hvězdách ze mne se stal.

Když

Když bolí Tě žít,

když život je shit.

Když do deprese upadáš

a do smutku se balíš.

Když jen černé myšlenky

se v mozku rodí.

Když zkoušíš myšlenky

přebít hlasitou hudbou.

Když zalezeš do nory

a zhasneš všechna světla.

Když prosíš Vesmír

a stejně nedostaneš odpověď.

Když slzy jako vodopád

se valí.

Když čekáš, až to zase přejde

a věříš, že něco nového vzejde.

Múzy

Potkal jsem múzy.

Jak lehké a křehké jsou. 

Přátelské, na nic si nehrají,

jedna objímá druhou.

Kolem nich se energie zlehka vznáší,

nikoho kolem žalem nezanáší.

Všichni se vesele tváří.

První emoce na fotce zachytí,

druhá povídkou a básní duše všech nasytí.

Třetí, téměř éterická,

hudbou a zpěvem pohladí.

Čtvrtá svou emoci těžko skrývá, 

I když ví, že pustit ji ven není chyba.

Pátá, jen tak s knihou v okně sedí

a záře kolem ní po místnosti mihotá.

Já tam mezi nimi stál, uvnitř klid,

jaký jsem už dlouho nepoznal. 

Tobě XII.

Jsi jako jako voda.

Jsi jako vzduch.

Chytit se nedáš,

hbitá jako pstruh.

Rychlá jako vítr,

v sedle své motorky uháníš.

V dálce jako vždy mizíš.

Pak ticho a klid,

jako bys nikdy nebyla.

A já přemýšlím,

zda utekla hodina, den, týden či měsíc.

Stojím tu sám.

Po čase zdáli přiletí pár vět,

v nich slovo jako šifra skryto je.

A se mnou zatočí se svět,

toužím obejmout tě hned.

Nespoutaná, ve světě svém,

netuším, zda sama.

Navenek tvrdá, nepřístupná všem.

Ale vím, že za maskou, 

za kterou tvář svoji skrýváš

ukrytá je krása.

Viděl jsem záři problesknout,

když odvážil jsem se

do tvých očí pohlédnout.