Tulák po hvězdách

 Měl jsem verše v hlavě,

pak jako bych je ztratil v trávě.

Tráva byla vysoká,

nedaly se najít jen tak od oka.

Brouzdal jsem tou trávou,

nenašel nic, ani tu pravou.

Verše nikde, milá nikde,

jen ta tráva ve větru šustí.

Chodil jsem kol dokola,

pak i křížem krážem.

Pěšinky v trávě vyšlapal jsem.

Znaveně ulehl jsem do trávy,

očima po nebi se toulal.

Jako kdysi dávno ten, 

co mraky pozoroval.

Mraky pluly po obloze,

já unavený tuze, usnul jsem.

Po probuzení místo mraků

na obloze hvězdy plály.

Ležím dál, Malý vůz stojí opodál.

Jakoby lákal mě.

Já vstal a nastoupil,

tulák po hvězdách ze mne se stal.