nemají styl ani formát.
Přenáším své myšlenky
do slov, vět či souvětí,
nehledíc, zda kdy
spočineme v objetí.
Napsal jsem ta slova slov,
a očekával budoucnost.
Až jsem přestal očekávat,
a zavrhl stohy traumat,
zjevila ses shůry snad.
Den se poté rozjasnil,
jako bych se odbrzdil.
Vzácné je to ruční psaní,
skoro jako milování.
Tolik stran a krásná vůně,
nádherný to okamžik.
Budu psát zas a zas,
pokud o to budeš stát.
Radost chci Ti udělat.
Moc pěkné psaní.Renča
OdpovědětVymazat