často ve svém labyrintů snů
se nacházíš.
Snů tisíce máš,
jen ten jeden, jediný hledáš.
Před světem venku svoji
pravou tvář ukrýváš,
aby neviděli jak ti je
a vrhli se na tě jako harpyje.
Do labyrintů snů se utíkáš.
Raději bloudíš tam,
posměchu z venku se vyhýbáš.
Smějí se ti, co nikdy neupadli.
Netušíce, že ani tak
bez poskvrny nezůstali.
V labyrintu snů stále více
času trávíš.
Sny své probíráš,
uličku za uličkou procházíš
a ten, co život bez otěží
by ti umožnil, stále hledáš.
Tam.... v labyrintu snů.....
Žádné komentáře:
Okomentovat